Základ úspěšné komunikace – naučit se klást otázky

Ten, kdo chce úspěšně komunikovat, by neměl umět jen srozumitelně a poutavě hovořit, měl by být také dobrým posluchačem. Poslouchání a naslouchání je základem a když se pro ostatní stanete pozorným posluchačem, stanete se pro ně i oblíbenějším a vyhledávanějším společníkem.

Další neméně důležitá součást úspěšné komunikace je klást otázky.

Představte si, že máte klienta, se kterým chcete spolupracovat. Máte jistě spoustu otázek, potřebujete o něm zjistit co nejvíce. Dostupné informace si zjistíte na webu, ale není nad vlastní prezentaci zúčastněného. Můžete se ho zeptat na jeho vize, hodnoty, jaké má plány do budoucna, na koho cílí, co chce svým webem a texty na něm komunikovat, proč si vybral zrovna tenhle obor, jak se mu daří, co ho aktuálně nejvíce zajímá… Máte neomezené pole možností.

V pracovním procesu s pokládáním otázek nemáme problém. Jde to, řekla bych, i celkem automaticky bez větší námahy.

Ale jak na to ve vašem osobním životě?

Pokud máte děti, nebo si jistě sami pamatujete ze svého dětství ty otázky typu „Jak bylo ve škole“, „Co jste dnes dělali“ atd. s krátkými, mnohdy znuděnými a odsekávajícími odpověďmi ve stylu „nic, dobrý, hmmmm, normálka“. To není úplně ideální způsob, jak si trénovat otázky, když druhá strana nejeví moc aktivity.

hands-460865_1920

Zachovejte paniku, i na dětech si můžete zkoušet klást otázky. To, že moc nevypráví do detailů o škole, ještě neznamená, že o jiných – pro ně zajímavých – tématech mluvit nebudou. Mám osobní zkušenost s 11-letým puberťákem, že o škole mluvit nechce, ale momentálně ho zajímá rybářství. Takže o tom, jak si udělal rybářský průkaz a všech možných druzích ryb, by dokázal mluvit hodiny a hodiny.

Sama teď trénuji se svými nejbližšími a rodinou a více se jich ptám.

U klientů s tím problém nemám, mám miliony otázek, abych se dozvěděla co nejvíc informací a mohla jim tak co nejlépe poradit a poskytnout jim to nejlepší řešení.

Zkuste brát každého člověka jako toho nejvážnějšího a nejdůležitějšího klienta, ptejte se ho a zajímejte se o něj.

PS: zkoušejte otázky, na které druhý může odpovědět víc než ano, ne či nevím. Nějaké, které ho rozpovídají. Pokud vás nic nenapadá, poslouchejte, o čem druhý hovoří. Na to reagujte a chtějte o tom vědět víc.